Porážka a opět neudržené vedení
Poslední neděli v měsíci září se naše oslabené mužstvo mělo utkat s druhým týmem Incident a nováčkem Kohouty. Naše mužstvo vypadalo jako ve slavné kovbojce 7 statečných. Přesně tolik se nás k těmto dvěma po sobě jdoucích zápasech sešlo. Chyběli Ivan- dovolená, David a Paťa- velkej fotbal, Marek - svatba, Martin - nemoc a jak bylo po minulém zápase zmíněno Ondra - zlomený zub.
Nutno podotknout, že ti co se sešli hráli všichni výborně.Největší absolutorium si zaslouží Igor. Myslíme, že hráč obou zápasů na naší straně.Ale o tom až později. Velká škoda, že nás nebylo víc. Dva zápasy bolely nejen v nohách, ale i hlavách dlouho po jejich skončení.
K prvnímu zápasu náš tým nastoupil proti silnému týmu Incident. Za nemocného Martina a chybějící zástupce dostal od spoluhráčů důvěru Pepa, který nastoupil s kapitánským "C" na ruce. V úvodu jsme si řekli, že v tomto počtu s tak silným týmem prostě nemůžeme hrát otevřenou hru. Budeme poctivě bránit a třeba se zadaří nějaký ten brejk. Ovšem po celý zápas se s námi stačil soupeř vracet v přesile a my je ohrožovali jen sporadicky ze střední vzdálenosti. Inkasovali jsme až chvíli před poločasem. Na všech šlo vidět obrovské zklamání z inkasované branky, ale nikdo zbraně neskládal.
K druhému poločasu jsme nastoupili stejně jako k tomu prvnímu. Chtěli jsme to zavřít vzadu a počkat aspoň na tu jednu branku. Ovšem soupeř tentokrát svou kvalitou nás přehrával a po poločase přidal 3 branky.Na konci jsme mohli po pěkné akci snížit, když Aleš našel igora a ten s první dával na nabíhajícího Filipa, který ale jen díky skluzu na míč dosáhl, ale už nestihl míči dát tu správnou razanci a bránkář pohotovým skokem celou situaci zachránil. Myslím, stav 4:0 byl pro nás ,,7 statečných" byl až příliš krutý, protože jsme bránili opravdu dobře a soupeři jsme to vůbec neulehčili a žádnou naší individuální chybou, jako tomu bylo v předešlých zápasech.
Druhý zápas proti Kohoutům už byl více vyrovnaný. Mohu s klidným svědomím říci, že naopak to byl náš tým, který více držel míč, šetřil síly. A právě v této aktivitě byl asi nejlepší už výše zmiňovaný Igor. Když jsme měli míč vždy nám uvolnil prostor svým pohybem až k hranici vápna, kde když dostal míč se neukvapil. Podržel soupeře za sebou. Počkal na spoluhráče, nebo zvolil přihrávku zpátky na obránce. Občas se mu posledního obránce povedlo i obejít, ale kvalita v koncovce bohužel tentokrát chyběla.
Jako první se radoval náš tým. Když obránce soupeře zahrál ve vápně rukou a s nabídnutou penaltou nepohrdl Ondra Hrazdíra. Tvrdou ránou doprostřed brány poslal gólmana na ,,párek" a určil tak průběžný stav 0:1 Hrál se celkem tvrdý a fauly okořeněný futsal. Naše mužstvo vzápětí brzy nasbíralo pět akumulovaných faulů a s následným šestým a zahrávanou ,,desítkou" si neporadil jeden z hráčů soupeře. Teda spíš si s ní lépe poradil Roman, který střelu kousek nad zemí vytěsnil nohou bezpečně na out. Ale i soupeř nám svými zákroky nabídl kop s hranice deseti metrů, když na půlce fauloval Pepu, který si pro ten zákrok vyloženě šel. Jeden s Kohoutů tam šel hodně neohrabaně. A jako správný kapitán to vzal na sebe, protože si hodně věřil. A nezklamal. Střelu do prava nahoru brankář nechytil, protože si zvolil špatnou stranu své brány. 0:2 A takto poločasový výsledek i skončil.
Náš tým do druhého poločasu neměl co měnit, až na rozestavení, protože i 7 statečných ubývalo. Při jednom ze sprintů po lajně se v první půlce zranil Aleš. Odnesl to jeho pravý stehenní sval a zápas nedohrál. Takže od té doby hráli už všichni v útoku a všichni v obraně, protože každý si potřeboval chvíli odpočnout. Soupeř nás potom zatlačil a vstřelil kontaktní gól na 1:2. Ale my se nesložili, naopak nás to posílili a hráli jsme stále stejně. A odměnou nám byl jeden brejk, který jsme využili. Získali jsme míč na naší polovině. Fabrice přihrál Pepovi na půlku, který se už při převzetí balónu zbavil bránícího soupeře. Naznačil přihrávku na nabíhajícího Igora, který udělal svým pohybem neuvěřitelné místo, aby se mohl Pepa prohnat i kolem posledního obránce. Už stačilo jen zakončit. Střela křížem nahoru se vydařila, když brankář šel brzo na zem. 1:3. Jenže soupeř nesložil zbraně. Podařilo se mu s nenápadné akci snížit. asi 8 minut před koncem zápasu. Tím nás už podruhé v zápase dostal pod psychický tlak. Dalších 5 minut jsme bránili, přihrávali na osamoceného Igora, který držel míč a celkově hrál velký zápas. Ovšem ani to nám nestačilo. Po tom, co ze hry vypadl další hráč.A to Filip po nakopnutém kotníku. Byli jsme bez možnosti střídání. Bránili jsme se zuby nehty. Ovšem potom přišel na hřiště znovu nejlepší hráč domácích s číslem 11. A byl to právě tento hráč, který přihrál kolem Pepovi nohy, který stihl míč už jen škrtnout špičkou kopačky. Přihrávka prošla na obsazeného útočníka a ten jen sklepl na nabíhajícího hráče a ten prostřelil Romana.3:3. Tři minuty do konce už jsme v poklidu ovšem plni vyčerpání ubránili.
Všichni kdo byli, si zaslouží pochvalu za skvělé výkony!!!